Monday, March 30, 2020
Všechny články Minimize

Current Articles | Categories | Search | Syndication

Thursday, September 03, 2009
Jak úspěšně absolvovat GP?
Autor: LoboCZE @ 9:26 PM :: 2340 Přečtení :: 1 Komentáře :: :: Novinky, Pravidla
 
Každý, kdo se věnuje kartičkám a v posledních několika měsících se občas dostal na internet, už asi ví, že následující víkend se chystá v České republice událost, kterou našinec nezažije každý den. Do Prahy se sjedou tucty pro-pointů chtivých magicových celebrit a pokusí se proklestit si cestu mořem domácích „obránců“ a odvézt si domů trofej, peníze a slávu. Většina z vás nejspíš už tuší, o čem je řeč, pro ty ostatní (pokud někdo takový je): po dlouhých šesti letech se na nás chystá další Grand Prix Praha. Článek, který jste si otevřeli, je pokusem shrnout, o co se vlastně na takovém GPčku jedná, jak samotný turnaj probíhá, a tak dále. Je určen především začínajícím hráčům, kteří si v Praze zkusí své první Grand Prix – zkušenější hráči, kteří tuší, co mohou od GPčka čekat, v článku mnoho nového nejspíš nenajdou, nicméně tuto újmu bych jim chtěl alespoň částečně vykompenzovat rozsáhlou coverage, kterou se pokusím z GP Praha zprostředkovat, a kterou najdete na serveru cmus.cz. První řádky můžete čekat v pátek a prozradím snad jen to, že součástí coverage bude i soutěž, ve které bude možno vyhrát nějaký ten booster.
 
Velké turnaje, dotované Wizardy peněžními odměnami, se dělí do dvou kategorií. První z nich – Pro Tour (PT) – je zkratka pro „Professional Tournament“ a jedná se o nejvyšší úroveň, na které můžete kartičky hrát. Pro Toury jsou čtyři do roka, jedním z nich je i mistrovství světa a je třeba se na ně kvalifikovat, tou nejschůdnější cestou je obvykle vyhraná kvalifikace na příslušný PT. Druhou kategorií dotovaných turnajů je Grand Prix (GP), kterých je do roka po celém světě cca dvacet, a právě jedno z nich si můžete následující víkend vyzkoušet. Finanční dotace je o poznání menší, než na Pro Touru (3,5K usd za první místo (GP) x 40K usd za první místo (PT)), na druhou stranu se však jedná o tzv. „open“ turnaj, který si může zahrát kdokoliv, i kdyby to měl být třeba jeho první turnaj v životě. Pokud však zrovna nepomýšlím na nejvyšší příčky, jakou bych měl mít motivaci se takového turnaje zúčastnit? Především je to neopakovatelná atmosféra, kterou prostě na jiném turnaji nezažijete. Evropská Grand Prix obvykle hraje více než 1500 hráčů, Praha navíc tradičně patří k těm úplně největším, takže je možné čekat účast blížící se dvěma tísícům kartičkářů. Mě osobně atmosféra takovýchhle „mamutích“ turnajů tak trochu fascinuje a buďte si jistí, že soutěživost bude na GP Praha cítit na každém rohu.
Dalším dobrým důvodem, proč si GP v Čechách nenechat ujít, je přítomnost světoznámých pro playerů. Je sice pravda, že v současnosti máme jednoho takového i u nás, Juzáma však na mnoha českých turnajích hrát neuvidíte (replaye z onlinu se nepočítají) a i když se to tak nemusí zdát, vidět hrát naživo některé „nejlepší z nejlepších“ opravdu stojí za to. Věřte mi, že pokud budete sledovat, jak hrajou Magic třeba kluci z Japonska, určitě se něčemu zajímavému přiučíte.
Pokud vás ani tohle nebere a Saito s Nakamurou jsou vám upřímně ukradení, je tu samozřejmě ještě spousta dalších lákadel. Můžete si nechat podepsat kartičky od některého z přítomných výtvarníků (v Praze budou k dispozici Anthony S. Waters a John Avon... od kterého má každý magicář doma alespoň padesát různých zemí), ponořit se do víru obchodování (a zkusit si vyhnout se adrenalinovému zažitku – nechat se vyhodit ze sajty za nákup / prodej v hotovosti: to je na GP zakázáno) nebo vyzkoušet některý turnaj z nabídky tzv „side-eventů“ (SE), tedy menších doprovodných turnajů. A „menší“ může v tomhle případě znamenat cokoliv od draftů pro osm lidí po kvalifikaci na Pro Tour Austin s účastí 200+ hráčů.
 
Co je potřeba k tomu, abych mohl GP hrát? Jak už bylo řečeno, nemusíte vyhrát žádnou kvalifikaci, GP může hrát kdokoli včetně vaší mladší sestry, která v životě nedržela karty v ruce. K tomu, abyste mohli tenhle turnaj absolvovat, tak potřebujete pouze tužku, papír, obaly... a karty, se kterými budete hrát. V případě GP Praha se jedná o turnaj ve formátu Sealed deck (SD), to znamená, že dostanete šest boosterů, ze kterých si postavíte čtyřicetikaretní balík. Za těchhle šest boosterů zaplatíte startovné 900 Kč nebo 35 €, což se může jevit jako poměrně dost peněž, kromě boosterů a možnosti zahrát si asi největší turnaj, jaký se u nás za poslední roky pořádal, ale hrajete o finanční ohodnocení pro prvních 64 hráčů a dostanete ještě foil Chrome Mox, který nějakých těch pár peněz taky má. Sečteno a podtrženo, za tu zábavu to podle mě stojí, pokud vás však finanční krize zasáhla s nebývalou silou a hodláte své těžce vydělané prostředky investovat jinde, vstup na místo konání samozřejmě nic nestojí, je tedy možné přijít se jen tak podívat, popřípadě si zahrát jeden-dva side eventy a hlavního turnaje se neúčastnit.
Co dalšího potřebuju k tomu, abych mohl pražské GPčko odehrát? Nemusí být na škodu vědět, jak se na místo konání dostanu. GP Praha se koná v pravém křídle průmyslového paláce na Výstavišti (levé křídlo před nedávnem shořelo... tak doufejme, že pravé nápor Fireballů a Lightning Boltů ustojí). Pro mimopražské dodám, že na Výstaviště se dostanete tramvají 5, 12, 14, 15 a 17 (stanice Výstaviště... kdo by to byl čekal), z autobusového i vlakového hlavního nádraží můžete jet metrem C na stanici Nádraží Holešovice, kde přesednete na jednu ze zmiňovaných linek tramvaje.
 
Už jsem se zmínil o tom, že pražské GP bude letos bezesporu jedním z největších MtG turnajů na světě, jak však takhle velký turnaj probíhá? Na místo konání („sajta“ – z anglického „site“) je třeba dorazit nejpozději v sobotu ráno před devátou hodinou, abyste se stihli zaregistrovat. Po chvíli čekání (čas od času se tahle chvíle trochu protáhne... ti, kdo absolvovali GPček více vědí) jsou vyvěšeny tzv. „seatings“, na kterých si najdete své jméno a číslo stolu, ke kterému se usadíte. Poté dostanete karty, které ovšem nebudete hrát, pouze je sepíšete do decklistu do kolonky „total“ (opatření, které by mělo zabránit podvodům, kdy si někdo přinese karty vlastní). Následuje „deck-swap“, při kterém sepsané karty odešlete nějakému šťastlivci či smolaři a sami obdržíte papír, ve kterém by měly být zapsány všechny karty ve vašem „poolu“. Z nich si vyberete ty, které chcete hrát, postavíte čtyřicetikaretní balík (včetně zemí... ty dostanete po odevzdání vyplněného decklistu od rozhodčích) a těšíte se na první kolo. Tedy jen někteří – zkušenější hráči zpravidla disponují různým počtem „byes“ (1, 2 nebo 3), které jim zaručují, že jim prvních několik kol nebude přidělen protihráč a zapíšou si v příslušném kole výhru. Do čtvrtého kola už ale nastupují i ti nejpepší (s třemi byes, tedy se skóre 3-0).
Na evropských GP je téměř pravidlem, že je turnaj kvůli obrovskému počtu hráču rozdělen na dva „sub-turnaje“ – modrou a zelenou část. Hráči jsou odděleni do dvou skupin, mohou hrát jen proti oponentům ze „své“ části a zpravidla hrají i v oddělených prostorách. Turnaj se tak stává přehlednějším, v každé části je menší počet stolů, takže ke svému oponentovi od pairingů nejdete dvacet minut, ale jenom deset... někdy i méně, podaří-li se vám prokousat se k předním stolům. Tímhle způsobem se hraje celá sobota, kterou mohou absolvovat všichni – vysilujících devět kol („subtilnější“ GPčka mohou mít kol o trochu méně), po kterých následuje tzv. „cut“ – do druhého dne postupují všichni s výsledkem X-2 a lepší, při devíti kolech je tedy potřeba uhrát heroických 7-2. Druhý den se hrají dva drafty a nejlepších osm postupuje do finálového draftu, ze kterého vzejde vítěz celého GP... a kde se hraje už o docela slušné peníze.
 Turnaj drží pohromadě „stádo zeber“, tvořené příslušníky kasty rozhodčích. Jejich práce nespočívá – jak by se mohlo na první pohled zdát – jen ve vyvěšování pairingů a rozdávání tzv. „result slipů“, do kterých se zapisuje výsledek každé partie, a který je po skončení hry třeba odevzdat nejbližší zebře, ale dohlížejí také na to, aby vše probíhalo podle pravidel. První den turnaje má REL (rules enforcement level – stupeň vynucování pravidel) „competitive“, což znamená, že byste měli ovládat pravidla Magicu na relativně slušné úrovni, být vždy včas na svém místě, atd. Když se vám zdá, že soupeř dělá něco proti pravidlům, nebo pokud nastane situace, se kterou si nevíte po stránce pravidel rady, nebojte se zavolat rozhodčího, ostatně řešit situace, týkající se pravidel, je jejich práce. I zebry jsou nicméně jenom lidi (tahle věta zní hodně zvláštně :)), což znamená, že mohou dělat chyby, pokud tedy nesouhlasíte s rozhodnutím přivolaného rozhodčího, existuje možnost dovolat se „hlavní zebry“ – head judge, jehož rozhodnutí je konečné. Mohl bych vyjmenovat deset různých situací, kdy si někdo prohrál hru tím, že se neodvolal proti nesprávnému rozhodnutí rozhodčího „první instance“, buďte si tedy vědomi svých práv a nenechte se ošidit. Není třeba vyvolávat s rozhodčími konflikty (to obvykle ani nekončí dobře), ale je rozumné být asertivní.
 
Poslední věcí, kterou bych v dnešním článku chtěl zmínit, je formát, se kterým se GP hraje. Už jsem psal výše, že formátem je sealed deck, ten se však edici od edice značně liší a je tedy dobré znát alespoň základy formátu (míněno edice), se kterou se to které GP hraje. V Praze se budou rozbalovat boostery M10 – jeslti je to dobře nebo špatně, to nebudu hodnotit, jisté je však to, že SD M10 je ovlivněný přítomností tzv. „broken“ rarit (tedy karet, které jsou podstatně silnější než karty ostatní) o třídu více, než většina ostatních formátů. Z toho vyplývá několik věcí: zaprvé je třeba umět otevírat bomby, co je však o něco praktičtější – je dobré mít odpovědi na soupeřovy bomby. Každé zabíjení se počítá a karetní výhoda, která vám pomáhá dostat se k vaším peckám a k odpovědím na pecky soupeřovy, je cennější než kdy jindy.
Další charakteristikou M10 je fakt, že se jedná o základní sadu, tedy o jednu z řady edic, které donedávna nesly označení „for advanced players“ (ostatní edice byly pro „professional players“ pokud mě paměť nešálí). Co to znamená? V zásadě se dá říct, že M10 je chudší na „komplikované“ karty, různé triky, zkrátka že je mnohem „přímočařejší“, než například Alara blok. Docela dobře to dle mého názoru vystihl některý (už si nevzpomenu kdo) z autorů na stránce Starcitygames, který na adresu M10 prohlásil něco ve stylu „karty, které vypadají jako dobré, dobré jsou a vice versa“ a o mnohém vypovídá také to, že Manuel Bucher odmítl dělat limited rozbor sady proto, že takový rozbor není třeba – karty mluví samy za sebe.
 
To je ode mě pro dnešek všechno. Doufám, že těm, kteří článek dočetli až do konce, byl v něčem přínosný, a s těmi z vás, kteří se na GP Praha chystají, se uvidím o víkendu. Pro ty ostatní tu bude coverage, o které jsem psal v úvodu.
Díky za pozornost a hodně štěstí na Grand Prix!
 
 
kosaak

Hodnocení
Komentáře
Autor: nosmile @ Tuesday, September 08, 2009 10:35 AM
zebry pro tentokrát nebyly pruhované,ale měly fešné černé košile s logem Zendikaru :-)

Click here to post a comment
Print  
Reklama Minimize
Print  
© 2017 Magic-Guru.czInformacni server pro zacinajici hrace karetni hry Magic the Gathering (Magic, MTG) Terms Of UsePrivacy Statement