Rozbor edice Theros na limited před prereleasem

Vítám vás u krátkého pohledu na limited Therosu. Tento článek si neklade za úkol nějak řešit archetypy, nebo jak Theros draftovat. Vztahuje se pouze směrem k prerelease.

 Hned na začátek jen krátce odběhnu ke standardu. Jelikož na cmusu už je edice z tohoto hlediska velmi dobře rozebrána, zmíním jen pár nenápadných karet.

Gods Willing je jedním z nejlepších kouzel na spuštění heroicu, také je velmi dobře použitelné do balíku okolo Young Pyromancera.

Rescue from the Underworld by mohlo v nějakém Junku s Lotleth Trollem celkem dobře vracet bytosti (je to instant). Nemohu si pomoct, té kartě věřím. Třeba i s Necromancerem.

Chronicler of Heroes ve správném balíku (Experiment One, Gyre Sage) vytváří téměř zadarmo kartu.

Mogis’s Marauder je další kousek do W/B human skládačky.

 Balík, který budu chtít hrát na standardu je B/W/R midrange. Podle mého názoru zastoupí na dvojce Jund midrange, protože ten už bez Thragtuska a Huntmastera nemá smysl. Anger of the Gods, Reckoner a halda zabíjení zastaví aggro, Thoughtseize dodá na univerzálnosti a oponenta zabije Chandra, Elspeth, Blood Baron, Obzedat, Assamble…no těch možností je tu spousta. Proti kontrolu je tu kromě spousty hrozeb ještě Rakdos‘s Return. Tuším, že se budou hrát Keyruny a tu Rakdoskou bych sem také zařadil. Na sideboardu budou Sin Collectoři, kteří spolu s Thoughtseize dají mým hrozbám volný průchod. Navíc tomuto balíku jdou do barev hned dva z nových dualů.

 A nyní už opravdu k tématu. Na prerelease si každý, jak jistě víte, vybírá barvu, kterou bude hrát. V té dostane jeden seeded booster a promo. Těmi bych rád začal.

 

 Nejsilnější promo je, dle mého názoru, to červené. Za čtyři many 4/5, to zní dobře. Jeho schopnost nevypadá nijak skvěle, ale na formátu sealed deck Theros může být skvělá. Všechny karty, co se s ním umí vypořádat, tu stojí spoustu many, a obecně je tu celkem dost draho, takže ve správném balíku může tato redukce mana base dost změnit situaci na stole ve váš prospěch. Velice dobrá volba je i bílý Archon. Dá se sice podstřelit, ale i tak je Bestow dost masakr. Sám o sobě toho umí docela dost, takže palec nahoru. Abhorrent Overlord je výborný na 2HG, avšak pro běžnou hru je hodně drahý. I tak se ale dá hrát velmi dobře. Antousa sice vyhrává soutěž o nejošklivější obrázek za poslední rok, ovšem její schopnost není zrovna velkolepá. Ano, někdy může být silná, jindy se zase hezky zbavíte zemí. Každopádně není úplně lehké ji spustit vícekrát, než jednou za hru. Jediné opravdu špatné promo je Kraken. Za šest šest na šest…no, od svého proma bych chtěl víc. A to není schopnost za osm many, která je sice silná, ale opět se dá podstřelit. I tak je Kraken pro pomalejší balíky vcelku dobře hratelný.

 Základní věc, na kterou si u edice budeme muset zvyknout je, že je výrazně slabší, než edice Ravnica bloku. Tady je za pět tři na pět celkem dobře hratelná karta. Uncommony jsou sice dobré, ale na common slotu není téměř nic opravdu dobrého. Edice také nepodporuje nějaké šílené mnohobarevnosti, naopak je nejlepší držet se jedné barvy se splashí na jinou. A proto je váš barevný booster tak důležitý. Pojďme se tedy na jednotlivé barvy podívat.

Červená:

 Je nejrychlejší, nejagresivnější, má slušnou křivku. Nechybí jí zabíjení a malé bytosti, ale postrádá markantnější vombat triky. Z celkového počtu devatenácti common hned šest stojí pouze jednu manu a pouze jediná stojí více, než pět many. Two-Headed Cerberus je super spolu s Titan’s Strength nebo Dragon Mantle. Na commonovém slotu je pouze deset bytostí s jedničkou vzadu, takže Spark Jolt nebude nic extra, je ovšem dobrý na dostřelení něčeho, podporuje first strike…no prostě se dá hrát. Enchantmenty jsou zde lepší, protože spouští heroic. To činí lepšími zase instantní zabíjení, a tak je Lightning  Strike nejlepší commonkou edice. Velkou neznámou je pro mě Deathbellow Raider. Je to rychlá ofenzivní bytost, ale bez černé je to dost kamikadze Boulderfall je vzhledem k zaměření červené zcela nehratelný.

 Dalším velice zajímavým objevem je, že všechny červené uncommony jsou hratelné, ačkoliv Peak Eruption jen proti červené, ale na ní je to opravdu slušný side. Flamespeaker Adept je lepší, než se zdá. I když nemáte zrovna nic se scry, oponent o něm musí uvažovat jako o čtyři na dva s first strike, jinak se mu to může snadno vymstít. Všechna rares jsou hratelná, některá jsou lepší, jiná horší, takže zbývá jediná podstatná otázka. Co dělat, když si otevřu Anger of Gods? Hrát wrata v aggru? Nehrát tak dobrou kartu? To záleží na tom, jek si otevřu zbytek…já nevím.

 Červená je prostě hodně agresivní (někdy až moc), karty se v ní výborně doplňují. Tahle barva je úplně jiná, než ostatní čtyři, které chtějí hrát karty za spoustu many a osmnáct zemí. Červené stačí šestnáct zemí (ale i tak bych většinou hrál o jednu víc kvůli monstrositám), karty se tu dobře doplňují a je tu překvapivě málo unplayablů. Splash bych obvykle viděl na zelenou, což je nejlepší možnost, nebo bílou, ale i modrá se dá otevřít agresivně. V kombinaci s bílou je velice dobrý i nenápadný Priest of Iroas. Ano, červená je barva, kterou jsem si vybral na prerelease a za svým rozhodnutím si stojím.

Zelená:

 Tahle barva je po červené druhá nejofenzivnější. Jako jediná má manovou fixaci, takže se k ní teoreticky dají přidat i dvě barvy. Velmi dobře se hodí k červené, nebo k jakkoliv barevné bombě. Commune with the Gods umožňuje hledat bomby, Voyaging Satyr do nich zase rampit. Poměrně dost karet zde spouští Heroic, takže v agresivní verzi je velmi dobré zelené promo. Nenápadný Staunch-Hearted Warrior umí být smrtící. V edici plné enchantmentů je maindeck materiál i Fade into Antiquity. I na common slotu jsou v zelené poměrně velké bytosti, které nejsou až tak předražené. Křivka je tady opět pěkná, ale můžete si povšimnout jisté dvojakosti, neboť část karet chce rampit a druhá část zase zůstat při zemi a co nejrychleji ubít protihráče.

 Ordeal of Nylea není nic moc, ale jinak je zbytek uncommon opět hratelný, Centaur Battlemaster je zcela skvělý. Každá barva má kartu, co spouští dva heroiky najednou, což zelená velmi oceňuje, ačkoliv efekt zeleného Warrior’s Lesson rozhodně není nejlepší z této pětice. Čtyřmanová naturalýza (ano, zní to divně) je opět hratelná a Karametra’s Acolyte je opravdová hrozba, protože umožňuje mnohem rychleji zahrát monstrosity vašich bytostí. Mezi zelenými rares nevidím žádný problém. Obecně jsou lepší, než ta červená. Akorát nula na dva zeď není zrovna super do aggra.

 

 Zelená barva vůbec není špatná volba. Dá se s ní poměrně složitě pracovat. Je různorodá, silná, celkem rychlá, ale na můj vkus je v ní méně interakcí, než obvykle. A obrázek proma…celý den se na něj dívat bych asi nezvládnul.

Bílá:

 Bílé commonky jsou sice tak levné, jako ty červené, ale nejsou vůbec agresivní. Za jednu manu nulana čtyři, za dvě jedna na tři…takové bytosti konkurenci velkých bomb, co, pokud dostanou čas, prostě zvítězí, nemají šanci. Ano, třeba jsou ucházející proti aggru, mají skvělého vůdce (tj. promo), ale celá barva je jakoby taková nijaká. Neumí se rozhodnout, co chce a potřebuje, dle mého názoru, silné vedení v podobě druhé barvy. Může být buď kontrolní, nebo rychlá, avšak nemá smysl protihráči přidávat životy a jezdit ho po jedničkách a říkat tomu aggro, to opravdu nemá. Pokud si vyberete bílou, je dost možné, že budete pěkně po křivce vykládat bytosti s jedničkou vepředu.

 O raritu výše najdeme opět celkem silné karty, ale už ne tolik, jako v předcházejících barvách. Bílý Ordeal je celkem slabý a hned několik karet zde závisí na heroiku. Karty jsou opět rozdělené do dvou skupin, na ty rychlé a ty pomalé. Za zmínku ale jistě stojí Evangel of Heliod, který umí sám o sobě vyhrát hru, tedy pokud dáte dohromady devotion alespoň čtyři, což není až tak složité. Srovnal bych jej s Trostani’s Summonerem, to jsou silově podobné karty. Problém Evangela je, že se těžko splashuje, ale zato je o manu levnější. Rares také nejsou úplně stoprocentní. Soldier of the Pantheon je na constructed sice dobrý, na limited však nic extra neumí. Chained to the Rock k sobě musí mít červenou a Gift of Immortality taky neoslní.

 

 Barvy, které přínos části bílé silně ocení, jsou červená a černá. Červený balík si vybere ty rychlejší kusy, černý zas ty pomalejší. Po loňské sezóně, kdy byl velmi oblíbený Orzhov, se jeho způsob hry v jeho barvách bude ze začátku asi hodně hrát. Tomu nejvíce napomáhá Scholar od Athreos. Bílou bych si jako svojí barvu nevybral, protože není ani mimořádně silná, ani neobsahuje zajímavé a silné interakce, a netuším, zda z ní stavět aggro, nebo kontrol, vždyť to neví ani její vlastní promo, které je ovšem jediné opravdu významné plus této barvy.

Modrá:

 Ačkoliv na první pohled modrá nevypadá dobře, celkem jí fandím. Základ je oprostit se od karet jako je Vaporkin a Aqueous Form, které jsou sice silné, ale do blue based decku se prostě nehodí. Ty patří do balíků, které modrou jen splashují, jsou dobré třeba pro červenou, nebo agresivní bílou, ale ne pro modrou, ta je klidná a kontrolní. Má opravdu velice nenáročné mana costy na množství modré many a tak si myslím, že u modré vůbec není nutné držet druhou barvu jen v nějakém omezeném množství, klidně je nakombinujte půl na půl.  Ty karty, co se dají hrát v kontrolu, a že jich není málo (opět opakuji, Annul je celkem dobrý, protože má v edici padesát tři cílů) se musí s nějakou barvou doplňovat, ale v tomhle červená nepomůže. Bílá také nedodává to pravé, ta si spíš uzurpuje ty rychlejší kusy a zkusí vytvořit klasické U/W letce, ač jich tu není mnoho.  A tak zbývají dvě barvy, zelená a černá. Ty jsou schopny podpořit klasickou modrou strategii. Dost tu postrádám Cancel, co nadělám.

 Se zelenou je plán takový, že svými bytostmi ustojím soupeřův tlak, dojdu si pro nějakou bombu (stačí obyčejný Benthic Giant) a protihráče s ní zabiju. Tahle strategie se mi celkem líbí, ale je tu nebezpečí, že si prostě otevřu špatné modré kusy. Podobně vypadá problém U/B kontrolu. Tomu černá dodává zabíjení, lízání a obranné bytosti, avšak mezi commony nemá žádné pořádné borce, na rozdíl od agresivnější zelené, které pro změnu chybí zmíněné zabíjení. Dál se modrá vyskytuje v červeno modrém aggru. Tomu dodává silné vracení na ruku, těch několik ofenzivních bytostí a skvělý Aqueous Form.

 

 Ještě se ale musím vrátit k modrým kartám se stříbrným znáčkem. Ty nejsou nijak příliš silné, ale najde se tu několik bomb. Za zmínku mi ovšem stojí jen tři karty, a to konkrétně Trition Tactics, protože je to neskutečně silný trik. Z jedné jediné modré many aktivuje dva heroiky a vytvoří Frost Breath, což je zcela super. Druhou z karet na tomto seznamu je Dissolve, jelikož, jak už jsem říkal, modré barvě chybí Cancle, ale najde se tu něco ještě lepšího, byť jen o raritu výše. Poslední z těchto tří karet je Sea God’s Revenge. Pro rychlejší balíky, například U/R nebo U/G je to totiž zcela výherní karta. Ani v ostatních modrých balíčcích se však neztratí. To že je Swan Song nehratelná karta je snad jasné, tudíž zbývá jen dodat, že modrá je mnohem lepší, než se na první pohled zdá a vůbec vás od ní nechci odrazovat.

Černá:

 Těch pár prapodivných rychlých karet nemění to, že karty s obyčejným, černým, znáčkem tu dost kontrolují. Všechny bytosti tu mají obranná čísla, pouze dvě dosahují trojky dopředu, jedna z nich stojí šest many a ta druhá má defender.  Jsou tu k vidění tři zabíjení (a ještě Viper’s Kiss), jeden velice slušný proliz a Jedno vracení z hrobu, kvůli kterému by měl Returned Centaur většinou mlít svého vlastního kontrolera. Stejně jako v modré tu není žádný heroic, černým bytostem, a to včetně proma, hodně záleží na devotion, takže druhá barva by tu měla být opravdu jen na splash.

 Z uncommon mám dobrý dojem. Jsou použitelné a snaží se i o karetní výhodu. Mogi’s Marauder umí celkem snadno dorazit protihráče, Keepsake Gorgona umí skoro všechno. Černá má dobrý základ, ale potřebuje to ještě něco navíc. A to něco je bílá. Ano, ze všech barev bílá splňuje nejlépe to, co po ní černá žádá. Ustát úvodní tlak, přidat pár bytostí, co umlátí soupeře. Možnost kontrolu s modrou už jsem řešil výše, tam nemohu hrát moc karet, co fungují přes Devotion. Se zelenou se dá hrát všechno, ale to bych viděl spíš na green based deck. Červená ocení jen minimum černých karet, ty se k sobě hodí ze všech barevných kombinací nejméně, jsou na opačném pólu hry.

 

 Nemohu říct, že by mě černá nelákala, ale je dost těžkopádná a nemyslím si, že to je ta barva, se kterou bych měl vyhrát prerelease. Na 2HG je to něco jiného. Tam má černá více času a Gray Merhcant of Asphodel je naprosto bombastický.

Ostatní:

 V této edici jsou k nalezení i artefakty a vícebarevné karty. Traveler’s Amulet může fixovat pomalejší balíky, stejně tak i Opaline Unicorn. Bronze Sable je univerzální aggro karta, ovšem zbyla nám tu ta nejzajímavější karta,  Fleetfeather Sandals. Tak tahle karta v podstatě, pokud tedy máte dost many, říká, že bytost, co toto kolo přišla do hry, má flying a haste, což je dost bombastické. Tuto kartu bych si s radostí zahrál v každém rychlém balíku, maximálně však ve dvou kopiích, protože nikdy nechci mít dvoje sandály najednou.

 

 Multicolored karet je v edici celkem dvacet pět. V některé barvě jsou tři, v jiné dvě. Co se dá ale říct s jistotou je, že jsou téměř úplně všechny hratelné. Destructive Revelry je docela dobré zabíjení, extrémně silná uncommona je Shipwreck Singer. U Kragma Warcallera si nejsem jist. Ano, v edici je celkem šest Minotaurů, ale sám o sobě je pořád čtyři na tři haste…takže kdyby se podařilo postavit zrovna R/B, zahrál bych si ho.

 O edici se dá říct, že většina karet je buď levná a poměrně slabá, nebo naopak hodně drahá, ale za to silná…poměr cena/výkon je tady prostě trošku jinde, než byl v Ravnice. Myslím si, že se nakonec prosadí spíše balíky s nižší křivkou, ale vůbec to nemusí být pravda, třeba naopak zvítězí síla nad rychlostí. Rozhodně bych se nepouštěl do nějakých tříbarevných experimentů, pokud otevřete bombu ve stylu Megomai the Ageless a karty do černé, prostě si jí nejspíš nezahrajete. A pokud ano, musíte to mít opravdu dost rozmyšlené a chtělo by to nějakou fixaci. Přeju hodně štěstí na prerelease, zase něco napíšu,

 Dan