Dnešní článek bude prvním z řady článků, ve kterém bych se chtěl věnovat tématu stavby balíčku určených pro formát Highlander či česky jednokarťák.

Nejprve se sluší shrnout pravidla, která tento formát má:

• každá karta mimo základních zemí se může v balíčku vyskytovat pouze jedenkrát
• balík obsahuje minimálně 100 (či 101, zde se pravidla různí) karet
• k balíčku neexistuje žádný sideboard

První dvě zmíněná pravidla ovlivňují stavbu balíčků a obecně hraní Highlander formátu tím, že výrazně zvyšují prvek náhody. Třetí pravidlo potom konstrukci decku mění tím, že při ní musíte myslet na všechny možné situace a snažit se deck připravit tak, aby se byl schopen vypořádat s maximem herních situací, které mohou nastat. Těmito dvěma odlišnostmi oproti klasickému „čtyřkartovému“ formátu se budu zabývat v tomto článku.

Dále v tomto formátu existuje několik různých banlistů a způsobů mulliganu (většinou se užívá nějaká forma free-mulliganu). Já budu v tomto článku vycházet především z banlistu a pravidel mulliganu na stránkách www.highlandermagic.info

Větší náhoda? 

Ano, dvě základní pravidla tohoto formátu mluví dost jasně. To ovšem neznamená a nesmí znamenat, že se náhodě podvolíme a i přes omezení formátu s ní nebudeme bojovat. V zásadě jsou dva možné způsoby, jak se zvýšeným prvkem náhody bojovat, přičemž oba tyto přístupy se kombinují.

První možností je maximalizace konzistence balíčku. Pokud nemůžeme jednu kartu použít více než jedenkrát, neznamená to, že náš balíček nebude postrádat žádnou základní myšlenku. Vždyť ke spoustě karet existuje mnoho alternativ. Ať už jde o vyloženě o funkčně stejnou katu s jiným názvem nebo o kartu s trochu pozměněnou funkcí. Karty podobné, ale s trochu jinou funkcí bývají většinou v něčem horší, než své alternativy, které se hrají ve čtyřkartových balíčcích. Zde je třeba vždy uvážit, zda daná nevýhoda hraje pro náš konkrétní balíček významnou roli.

Tuto situaci ilustruji na typickém příkladu:

Stavíme čistě zelený aggro balíček, ve kterém chceme, manové urychlení. Klasickou volbou ve čtyřkartové verzi jsou Llanowar Elves, případně Noble Hierarch. Obě tyto karty samozřejmě zařadíme, ale můžeme každou pouze jednou. Dál se nabízí funkční reprint llanowarů - Fyndhorn Elves, zde také není o čem diskutovat. Birds of Paradise jsou také jasnou volbou. Dále už musíme vybírat z karet s trochu odlišnou (a většinou horší funkcí). Naší základní myšlenkou bylo využít především manových urychlovačů s manacostem 1. Zde se nám nabízí ještě Boreal Druid. Rozhodnutí zda ho zařadit již není tak jednoznačné. Vyžaduje si totiž celkový pohled na všechny karty v balíčku a na barevnost jejich manacostů. Existuje-li v decku dostatečný počet karet, na které můžeme bezbarvou manu využít, přidáme i Boreal Druida. Nevadilo-li balíčku zařazení Boreal Druida, můžeme jako jeho funkční alternativu vidět Elves of Deep Shadow. Při výrazném zaměření našeho jednokarťáku na elfy, můžeme hrát také Heritage Druida. Výčet jednomanových urychlovačů zakončíme urychlovačem zvláštním – Quirion Ranger. Tato bytost nás manově urychlí pouze v kombinaci s jiným manovým urychlovačem. Navíc nám zato přidá ochranu lesů před land-destrukcí a možnost odtapnout jakoukoli bytost nevyužijeme pouze při manovém urychlování. Samozřejmě musíme vidět i nevýhodu Quirion Rangera – sice nás může manově urychlit, ale omezuje náš manový dosah, protože udržuje počet našich zemí na stabilní hladině. Quirion Rangera tedy budeme hrát pouze s vědomím, že využívání jeho ability nám znemožní sahat příliš daleko za manacost 3-4. Mimo jednomanových urychlovačů můžeme zvážit i urychlovače dvoumanové, těch existuje o poznání větší množství, ale těch kvalitních již není příliš.

Druhou možností, jak omezit prvek náhody, je zařazení do balíčku většího množství tutorů (karet, co hledají kartu). Nejlepším příkladem tutoru je asi Demonic tutor, který nám umožní vyhledat jakoukoli kartu. Univerzálnost Demonic Tutor je vyjímečná, ale existuje celá řada dalších tutorů, které nám hledají to, co právě potřebujeme. Ať už bílý Enlightened Tutor, zelený Crop Rotation (vtipný instantní tutor, který Vám může najít například land destrukci – Wasteland, potvoru – Mishra’s Factory, přímé damage do soupeře – Barbarian Ring nebo třeba ultimatního blokera – Maze of Ith) různé tutory v podobě bytostí (například Trinket Mage) nebo „permanentní“ potvorový tutor Survival of the Fittest. U těchto specifických tutorů, hledajících konkrétní typ karty již samozřejmě záleží na typu balíčku, který hrajeme. Kvalitním tutorem jsou také karty se schopností Transmute.

Zde přísluší alespoň základní členění tutorů. Základní hlediskem členění tutorů je to, jak tutory (ne)generují karetní výhodu:

• tutory představující karetní nevýhodu – jedná se zejména o tutory hledající kartu na vršek Vašeho balíčku, např. Enlightened Tutor, Sylvan Tutor nebo Personal Tutor. Velkou část těchto tutorů je možné zahrát jako instanty.
• tutory nepředstavující ani karetní výhodu ani nevýhodu – typickým příkladem je již zmiňovaný Demonic Tutor či karty se schopností Transmute.
• tutory generující karetní výhodu – jedná se o permanenty, jejichž ability představují tutor. Příkladem jsou Trinket Mage, Zur the Enchanter a v kombinaci s ostatními kartymi i Survival of the Fittest.

Nyní již znáte dvě možné cesty, jak bojovat se zvětšeným prvkem náhody v jednokarťácích (ačkoli tato úvaha se dá vztáhnout obecně k jakémukoli formátu). Je na Vás, jakou cestu či jakou kombinaci těchto cest zvolíte. Tato volba je ale většinou dána koncepcí Vašeho balíčku. Protože dilema mezi konzistentností balíčku a přístupem přes jeho prohledávání má velmi blízko k nejzákladnějším stavebním kamenům magicu, tedy k tempu a karetní výhodě.

Přístup přes tempo využívají hlavně agresivní balíčky a dostatečné tempo jim zajišťuje jedině konzistentnost balíčku. Využití tutorů znamená ztrátu tempa (nejdříve musím manu, tedy tempo, použít na to, abych našel kartu, jakou chci skutečně zahrát). U kontrolních balíčků nás naopak tolik tempo netrápí a proto si můžeme dovolit hrát větší množství vyhledávání. Je ale třeba zahrnout karty generující karetní vyhodu.

Vestavěný sideboard 

Nemožnost využití sideboardu nás při stavbě highlanderovských balíčků nutí připravit se na možné herní situace dopředu. Tak jako ve čtyřkartovém formátu zde hraje samozřejmě významnou roli znalost herního prostředí, ve kterém chcete se svým deckem uspět. Chodíte-li si se svým jednokarťákem především zahrát s kamarády, kteří nedisponují ve svých balíčcích velkým množstvím nezákladních zemí, pak zařazení Blood Moonu nebude tou pravou volbou. Naopak v rámci turnajového hraní bude právě Blood Moon tou kartou, která Vám bude vyhrávat hry.

Nevíte-li přesně jaké herní prostředí a jací soupeři Vás čekají, pak jste samozřejmě vystaveni do těžší situace. Ale stavět své balíčky na „neznámé“ prostředí a mít je připravené takřka na cokoli je právě krásou Highlanderu. Tato nutnost zcela mění význam a váhu jednotlivých karet. Preferovanými kartami se stávají ty, které skýtají více možností využití. Exemplárním příkladem jsou například split karty, jako je Assault/Battery. Hrajete-li agresivní balíček, pak doporučuji vždy se snažit zařadit do balíčku kartu, která znamená odpověď na nějakou herní situaci a zároveň je i příšerou. Tedy ji můžete alternativně využít ke zvýšení tlaku na soupeře (typicky Withered Wretch, Viridian Zealot, Quasali Pridemage). Další možností je potom hledat karty, které sice řeší pouze jednu konkrétní situaci, která nemusí nastat, ale znamenají alespoň líznutí karty a tedy z nich nepramení karetní nevýhoda (například Ground Seal či Phyrexian Furnace). A opět na tomto místě musím vyzdvihnout některé karty se schopností Transmute (například Shred Memory).

Na závěr zde předkládám tři základní herní situace, se kterými by si měl Váš balíček být schopen poradit:

• zabití bytosti – existuje spousty nepříjemných bytostí, které Vám mohou prohrát či znepříjemnit hru, jen namátkou Magus of the Moon, Zur the Enchanter, Magus of the Moat či Teferi, Mage of Zhalfir
• zničení artefaktu či enchantmentu – co platí o bytostech, to platí dvojnásob o artefaktech a enchantmentech. Ve stokartovém balíčku, byste měli mít alespoň 5-8 karet, které si dokáží s artefakty či enchatmenty poradit. Kdo hraje zelenou, je pro něho téměř povinností hrát Krosan Grip. A proč Vám některé artefakty a enchantmenty mohou vadit? Posuďte sami: Blood Moon, Moat, Solitary Confinement, Survival of the Fittest nebo třeba Worship.
• karty umožňující remove hrobu – situace, kdy musíte řešit soupeřův hrob již nejsou tak časté, přesto je dobré být na ně připraven. Černá barva hraje většinou dostatek neanimačních karet, vracející se Squee, Goblin Nabob v kombinace se Survivalem také není příjemný a o síle Life from the Loam také netřeba pochybovat.

Samozřejmě problémem je, že různé barvy mají různé obtíže s výše uvedenými herními situacemi se vypořádat. To právě stáčí vývoj Highlanderovských balíčků od jednobarevných decků k vícebarevným. O této problematice, ale bude až některý z mých dalších článků. Proto zde raději skončím, než bych se ještě více rozepsal. Doufám, že Vám tento článek něco přinesl.