Na úvod chci poděkovat za pochvalné komentáře k minulému článku a zároveň se omluvit za dlouhé čekání na druhý díl. Z části za to může zvýšený příval práce v zaměstnání, z části také MtG horečka. Takže místo toho, abych sedl k počítači a začal datlovat, tak jsem raději trávil čas v herně nebo kdekoliv jinde, kde se mi podařilo ukecat pana Y nebo pana V k rychlé hře.

 

Stav mé závislosti se zhoršil natolik, že kdykoliv jsme se s p. Y potkali, tak jsme se nebavili o ničem jiném než o kartách .. na chodbě, ve frontě v jídelně, při jídle atd. Naštěstí ostatní kolegové většině našich rozhovorů vůbec nerozuměli, ale i tak jsme asi přidali další důvod, proč lidé z informatiky vypadají „divně“. Ono asi slyšet od vedlejšího stolu při obědě větu „ … nakonec dostal dvě do hlavy, ale přesto to s lifelinkem ustál a ještě si z hřbitova vytáhl 2/2 vepře, to mě vomyj … “ je asi trochu děsivé ;).

Nejhorší ovšem bylo, když jsem začal karty prolínat s civilním životem. Třeba na pracovní poradě, když jsem dostal nepříjemný úkol, tak jsem hned pohledem zabloudil do ruky pro nějaký vhodný instant, kterým bych to zvrátil …. Myslím, že takový Harm’s Way by byl ideální :o). Když jsem toto prozradil panu V, tak se dokonce i on na mě podíval podezíravým pohledem. Asi měl strach o mé dušení zdraví … nebo to dělá taky a záviděl mi Harma. On ho v balíčku nemá :)

 

Po cca dvou měsících hraní převážně jen s pány Y a V (a několika jemných změnách v balíčku) jsem se – po pečlivém uvážení - odhodlal ke svému prvnímu turnaji začátečníků v herně Dungeon v Praze. Vzhledem ke své soutěživé povaze a vrozenému cholerismu byla opatrnost na místě. Pokud dostanu nějak ukrutně na zadek, tak je také možné, že karty na místě roztrhám / sním / prodám a pošlu celý MtG k čertu ;).

Společně se mnou vyrazil i pan V, kterému jsem na poslední chvíli sebral z balíčku zapůjčeného Ajani Goldmane. To jej natolik rozhodilo (rozčílilo), že ještě před turnajem nakoupil karty za cca 2 tisíce (mezi nimi i zmíněného Ajaniho) a sestavil si nový (90ti karetní) balíček. Vzhledem k tomu, že při zpáteční cestě z turnaje každých 5 minut opakoval, že to musí předělat, asi nebylo těch 90 karet úplně optimálních.

 

Začínám tak nějak nabývat dojmu, že dvě nejpoužívanější věty hráčů MtG jsou: „Já to musím předělat“ a „Balík je fajn, ale nedošly karty“ :o).  Pokud znáte další klasické věty, tak se prosím podělte v komentářích.

 

Já sám se po víkendu naplněném přemýšlení o obsahu balíčku, raději vrátil k osvědčenému základu. Jen jsem jej obohatil o dvě Elspeth, Knight-Errant, jednoho Ajani Goldmane a dva Honor of the Pure. Zatím stále experimentuji s počtem zemí – současných 23 mi přijde moc. Tj. zatím mi země spíše přebývaly, než aby chyběly.

 

Po příchodu do herny jsem zjistil věc, kterou jsem tak nějak čekal: dneska přišlo nejvíce lidí za poslední dobu :). Celkem nás bylo 11 hráčů a co jsem tak koukal, tak minimálně tři z nich bych tipoval na 5 let hrající hráče a z většiny balíčků mě mrazilo v zádech (sníst karty nebo roztrhat? ;) ). Takže jsem se raději přesunul k radiátorům (tj. do rohu) a pro zabití času do začátku turnaje a zlepšení nálady vyzval jednoho o polovinu mladšího hráče na nezávaznou partičku. Po jeho ujištění, že má nejslabší balíček v základu (čemuž jsem samozřejmě nevěřil – sám budu totiž tvrdit to samé) jsem slavně prohrál 1:2. Hrál také bílé vojáky a teď si už ani nevybavuji, proč jsem to projel – a možná je to jen dobře. Takže s takto nabuzeným sebevědomým jsem nastoupil do turnaje.

 

           

Můj první soupeř byl Jakub a mě hned na začátku čekal mulligan na 6. Naštěstí jsem si už den předem v herně osobně vyzkoušel v praxi poučku, že je lepší dobrý mulligan než ruka typu: „je to pěkné, ale nevím nevím“. A ukázalo se, že jsem dobře udělal. Během první hry jsem nedostal jediné zranění. Rychlé vyložení Hada Freeblade a dvou lítaček podpořených Honor of the Pure (velice dobrá koupě :)) stačilo k válcování soupeře. Konec byl efektně zakončen převedením jeho vlastního Lightning Bolt do jeho hlavy (Harm’s Way) a moje první vítězství bylo v kapse.  Dle vyjádření protihráče mu v jeho zeleno-červeném balíčku s kaskáda elfy chyběla mana na stole. No, ještě že tak.

 

Druhé kolo bylo velice podobné, Hada Freeblade a lítačky podpořené Honor of The Pure rychle dodělaly dílo zkázy. Mé jediné ztráty byly z Cunning Sparkmage, kterým mi na konci každého kola bral jeden život. Konečný stav životů: 15 ku 0.

Pochvalně jsem se v duchu poplácal po zádech (šikula Pája :))  a netrpělivě čekal na druhého soupeře.

 

Po vyvěšení soupisky na druhé kolo jsem byl varován panem V, že můj soupeř Pavel hraje černé upíry s lifelinkem. Já se svou čistou bílou proti nějakým hnusným černým potvorám? To bude náklep. Takže s roztřesenýma kolenama jsem začal hledat svého soupeře. A jaké bylo mé překvapení, když jsem ho nikde nemohl najít. Všichni v herně už seděli u stolů a hráli, ale já stále hledal soupeře. Prošel jsem celou hernu, prohlédl záchody (i dámské) a pořád nic. Po zavolání rozhodčího se ale Pavel rychle našel. Vzhledem k lichému počtu jeden hráč nehrál a Pavel si mě s ním spletl a začal hrát s ním. Po urovnání zmatků jsme tedy začali. Pavel byl vývojem situace poněkud rozladěn, protože prý v spletené hře dostal tak výbornou ruku, jak už dlouho ne. Já jen doufal, že ji zase dlouho nedostane a byl za záměnu docela vděčný. Hra začala výjimečně bez mulliganu. Z mé strany nešlo nic moc vymyslet, takže jsem se jen snažil co nejrychleji vyložit co nejvíce svých potvůrek. Pavel se bránil Vampire Hexmage a Vampire Nighthawk, takže si každým útokem životy přidával a mě potvůrky ze stolu zase rychle mizely (zatr. černá). Bylo tedy potřeba zrychlit: na stůl šel Honor of The Pure (mám ho fakt rád :)) a mé dvě lítačky. A když se mi podařilo vypathovat jeho jedinou lítačku, tak bylo víceméně hotovo.

 

V dalším kole Pavel tlačil hned od začátku a mé jednomanové bytosti ničil jednu za druhou. Nakonec mi na stole zůstala jen jedna lítačka podpořená +1/+0 Veteran Swordsmith. Štěstí se mě ale drželo a Pavel nestihl vyložit nic s protekcí na bílou (což prý ve velkém nasajdoval). Když už jsem se rozjel, tak bylo kolo ukončeno a následovalo 5 nastavených tahů. V dech beroucím finiši (tj. byl to takový nervák, že jsem si nestihl ani dělat poznámky a teď nemám co popisovat) jsem Pavla ve 4tém kole udolal.

 

Takže můj první turnaj a ze dvou her hned dvě vítězství. Naštěstí mi ego Pavel rychle sestřelil informací, že si do svého balíčku zapomněl doma přidat čtyři klíčové karty. No, snad je zapomene i příště :). Jeho černí upíři mi k srdci zrovna nepřirostli.

 

Třetí vylosovaný soupeř pro mě bylo vyloženě nejhorší volba. Hned jak jsem Mikuláše po příchodu do herny uviděl, tak mi bylo jasné, že jej rozhodně nechci potkat. Hráli jsme totiž spolu náhodou v herně před pár dny a jeho Iona, Shield of Emeria, která mi dávala zákaz používat bílou, byla v mém čistě bílém balíčku opravdu likvidační. Sideboard jiné barvy jsem si nestihl připravit a tak bylo vše jen o rychlosti. Na stůl šel Hada Freeblade a hned po něm Kazandu Blademaster. Mikuláši ale karty chodily jak cvičené a ve čtvrtém kole dokázal dostat do hry token, přes který pomocí „šíleného králíka“ (Polymorph) dokáže vyložit Ionu. Mě tedy nezbylo než vzdát. Jediná záchrana – Path to Exile, kterou bych mohl podstřelit onen token, bohužel nebyla na ruce.

 

Druhé kolo se podařilo mnohem lépe, v šesti kolech jsem pomocí Hada FreeBlade, Kazandu Blademaster a lítaček soupeře porazil. Pokud si pamatuji dobře, tak nestihl kromě zemí vyložit nic.

 

Doufal jsem, že i třetí kolo se podaří zahrát stejně rychle. Neustále jsem se snažil držet na ruce aspoň jeden Path a odstřeloval mu tokeny. V okamžiku, kdy Mikuláši zbývaly dva životy, tak pomocí Day of Judgment vyčistil stůl a vyložil Ionu. V té době byly proti mně i mé karty a tak nezbylo než se zase vzdát (zatr. Iona). Nutně potřebuji sideboard :).

 

Jako poslední soupeř mi byl určen Marek. Tuto hru nebudu moc popisovat, jednak to bylo pořád to samé a hlavně mě děsně nebavila. Kdykoliv jsem pořádně zaútočil, tak si kouzlem vypreventoval všechny damage, sem tam mi pročistil stůl (tj. 3x jsem vybudoval armádu 5-8 potvor a 3x přišel Day of Judgment). Do toho mě nutil brát na začátku kola až 6 karet a rychle mi tak odhazoval balíček. Na závěr to završil odhozem mých 20ti karet přes poslední abilitu Jace Beleren. Totálně znechucen takovou hrou jsem nastoupil do druhého kola, které dopadlo velice podobně. Jsem holt útočný typ a takovéto zdržovačky nemám moc rád.

 

Takže když to shrnu, tak ze 4 her jsem měl 2 výhry a 2 prohry. Celkově jsem skončil na 6tém místě, s tím že mě porazil vítěz turnaje Mikuláš a na druhém místě Marek. Já jsem naopak porazil čtvrtého Pavla a můj první soupeř Jakub skončil na pátém místě. Bohužel jsem neměl možnost sledovat hry pana V, který skončil na osmém místě.

Turnaj pro mě dopadl víceméně úspěšně a pokud budu moci, tak na pondělní začátečníky budu chodit rád dál.

 

Pavel Papek Klempa

 

PS: musím si předělat balíček :)